Sycené nápoje

Sycené nápoje

Znáte to. Člověk si zajde do LIDLu, že má žížu, až by srkal kaluž; teď tam krouží, hledá; obyčejná balená voda nikde – zato kvanta a kvanta bublinek. Co kdybychom se podívali na to, co ty bublinky (čti: sycené nápoje) člověku vlastně dělají – a proč tam vůbec jsou?

Dlooouhou dobu se myslelo, že hlavním zabijákem nealko nápojů je cukr. Ono to zní logicky – na cukr se nadává obecně posledních dvacet let a není vlastně jediná pořádná limča, ve který mi nebylo víc cukru jak vody. Jenomže už v roce 2015 se začalo postupně přicházet na to, že to tak není úplně pravda. Máme tu ještě jednu, o něco více jedovatou věc – oxid uhličitý. Čert vem cukrovku, čert vem obezitu, čert vem nádory – bublinky leptaj kosti, sklovinu, ale i mozek – a právě u toho mozku to bolí vědce v poslední době nejvíc.

Palčivé výzkumy, hojně podporovaný především USA, kde se rozjela vyložená pandemie polo-fungujících (čti: polo-mrtvých) dětí 15-25 let, ukázaly, že pravidelné pití sycených nápojů způsobují fatální a nevratné změny organismu. Testy, probíhající od září roku 2017 doposud (a nekončí, jedou dál), ukazují, že testovací skupina, užívající v pravidelném rytmu (jen) 500ml denně sycených nápojů minimálně po dobu (pouhých) tří měsíců – a teď se držte – mění strukturální soustavu svého DNA! A to nezávisle na tom, jsou-li sycené nápoje sladké, s umělými sladidly nebo bez sladidel. (Columbia University in the City of New York, 2017.)

Všechny tyto testovací skupiny vykazují urychlené stárnutí – rapidní zpomalení dělení buněk, chudší krevní obraz a dokonce odumírání buněčných jader (k tomu se ještě dostaneme, jde o CNS i trávicí soustavu). Testovací skupiny s cukrem samozřejmě akcelerují svůj rozpad ještě rozhozenou inzulinovou hladinou a obezitou. Umělí sladidláři nejspíš najíždějí na rakovinu tlustého střeva – to ale zatím ještě nebylo uspokojivě ověřeno.

Kanaďani nezůstávají pozadu (University of Saskatchewan, 2018) – podrobili kontrolní vzorek žen pravidelnému pozorování se zajímavým nápadem – pozorování změn i v oblastech plodnosti a rizikových ženských onemocnění. (Logicky si vzali trochu starší testovací vzorek.)

Výsledky z USA se potvrzují, navíc mamograf opakovaně prokazuje, že bublinky v nápojích způsobují zvyšování hustoty prsní tkáně. Čert ví, proč se to děje, ale co to znamená je jasné – riziko vzniku rakoviny prsu narůstá – nejsou přesná čísla, ale horší polovina se dostala na zhoršení o 400%…

Zpátky do USA – jedeme dál. Šikovným pozorovatelům našeho instagramu (#bearrrlife) asi neunikl z minulé/předminulé zimy snímek, kde jsme zapomněli na chatě nějaký to pití (zde). Zatímco minerálky byly krásně nafouknutý a zamrzlý, Cola se ani nehla. To už samo o sobě v -10°C je dost děsivý, ale bude to ještě lepší – jakýkoli limonády CocaColovýho typu obsahující kyselinu fosforečnou. Dobrotu, co spolu s bublinkama rozbouští vápník v krvi na odpadní metabolity (z něčeho dobrýho dělá něco špatnýho) a rozbourává strukturu kostí a skloviny.

Pravidelní pijáci sycených nápojů Colovýho typu prokazují dva až třikrát větší náchylnost ke zlomeninám a zraněním pasivního hybného aparátu. (Zub ponořený do CocaColy během 48mi hodin ztratí na 5% své hmotnosti.) A jenom pro legraci – v roce 2017 zažaloval jeden chlápek firmu MountainDew za to, že v jejich plechovce našel právě zub a došel spotřebitelské újmy. Právní oddělení koncernu spor vyhrálo – šarže na plechovce odhalovala plnění plechovky nápojem tři měsíce dozadu. „Zub se v našem nápoji prokazatelně rozpustí do šesti týdnů.“ zněla nevyvratitelná obhajoba…

Jako příjemný bonus je, že kyselina fosforečná přetváří procesem sycení oxid uhličitý na kyselinu uhličitou. Škodlivost této sloučeniny pro zuby je tak desetkrát účinnější. (No a kdyby to byla obyčejná limča, je to jenom trojnásobně vyšší kazivost, než u nesycených džusů. A ovocný stoprocentní džusík je taky agresiv jak průměrnej volič s názorem na Václaváku.)

Jenom dodám, že kam se nedává kys. fosforečná, cpe se kys. citrónová. Je méně agresivní, než její kolegyňka, ale stále je 10x agresivnější, než džusy.

A jdeme na to trávení – vynecháme takový ty obecně známý fakty, jako že většina umělých sladidel sice neobsahuje kalorie, ale dělá nádory, nebo že se po količce o trochu líp tráví tučný jídla – protože jednoduše funguje jako rozpouštědlo všeho, co jí vleze do cesty, ať už je to knedlo zelo, kachna nebo dvanácterník. Nevím, jak jim to umožnila etická komise, ale máme tu výsledky testovaný na dětech.

(Nakonec jsem zjistil, že to financovalo jejich centrální zdravotnictví ve snaze dostat automaty sycených nápojů z veřejných škol, takže šlo o všeobecný blaho a záchranu světa, víte co.)

Co udělají bublinky v mladým těle, konkrétně v žaludku a střevech? Správně – všechno začne mutovat. Trávicí šťávy mají divoký PH – žaludek přestává umět zpracovávat surovou stravu (člověk, co vyrostl na limonádách, nedokáže pořádně přijímat vitamíny rozpustné v tucích a především minerály), žaludeční záklopka jaksi sublimuje do ztracena, což má za následek patologický pálení žáhy a střeva ztrácejí klky. Střeva – ztrácejí – klky. Když je člověk skutečně machr na sycený nápoje, jeho trávicí aparát je vyčištěnej jak potrubí od Majera. Zrcadlově hladký.

(Pro anatomicky neznalé – střeva by měly být hodně strašně moc členitý, aby byla velká plocha na vstřebávání živin.)

A co na dětičkách zjistili ještě? Tentokráte v University of Pennsylvania vzali před půl rokem vzorek 6 000 dívek ve věku 10-13 let a podrobili je statistickému testování. Holčiny, co pily pravidelně sycený nápoje – opět nezávisle na cukru, sladidlech, nebo bez chuťových přídavků – s pomocí bublinek začalo menstruovat o 2,7 měsíců dříve, než respondenční skupina bez pravidelné konzumace sycených nápojů.

University of Sydney v Austrálii provedla pokus na dvou stech krysách – první skupina pila čistě jen slazené sycené nápoje, druhá byla na klasické obyčejné voda. V obou případech přímá konzumace po dobu třiceti dní. Výsledky byly ošklivý. Zatímco krysy na vodě spotřebovaly asi 280 litrů v součtu, krysy na sycených nápojích spotřebovaly celkem přes 500 litrů! A pak že limča zažene žížu, co?

Pokus mimo jiné ale hlavně potvrdil změnu hladiny až 300 různých proteinů CNS (centrální nervový soustavy) a v 86% případů výskyt neovládatelné hyperaktivity. (Dodejme že hodně z respondenčních vzorků skupiny na sycených nápojích pošlo na věci nemoci ze skupin mrtvic a infarktů.)

Stejné změny proteinů CNS můžeme najít u nádorovitých onemocnění, nebo všeobecně známýho Alzheimera.

Budeme i citovat (překládal jsem sám z angl. originálu): „Náš výzkum ukazuje, že dlouhodobá konzumace sycených nápojů (namísto vody)  může vést k dlouhodobým změnám chování a změnám chemie mozku.“ Jane Franklin, 2016

Nikoho nepřekvapí, že top 5 pijáků sycených nápojů jsou (od největšího) USA (161,8 litru/osobu/rok), Mexiko (114,2 litru/osobu/rok), Norsko (102 litru/osobu/rok), Kanada (85,6 litru/osobu/rok) a Austrálie (82,3 litru/osobu/rok). Pozice ČR mi není známá (je složitý definovat, jestli je pivko sycený nápoj.)

Závěrem dvě věci. První – rád bych poděkoval p. Jiřímu Marečkovi – téma v mnoha ohledech zpracoval pro populární naučné časopisy a vzdělává v téhle tématice maximální počet lidí; a p. Slimákové, která válčí už několik let za to, aby se tyhle dobroty dostaly ven i z našich škol. Oba plně podporuji, co víc říct.

Druhá věc – schválně si tipněte, kdo je největším konzumentem sycených nápojů ve společenském průřezu obecně. Samozřejmě tu panuje silný lobby hlavně ze strany koncernu CocaColy, aby tyhle informace moc nešly ven – a aby přístup k těmhle „nápojům“ na školách zůstal. Z toho bych bručel…