Medikace a chemie

Dneska už se člověk asi úplně nevyhne tomu, zobat nějakou tu chemii. Ať už se jedná o Éčka, vitamíny v tabletkách nebo první paralen-pomoc při rýmičce, suneme do sebe více či méně koncentrované izoláty, separáty a koncentráty. Jakpak na to tělo člověka našeho století asi reaguje? Je organismus stále dostatečně senzitivní pro homeopatický přístup?

 

 


Homeopatie a Medicína

Totiž – zeptáte-li se jakéhokoli chemika, co si myslí o homeopatii, po záchvatu smíchu, který ho přepadne, začne mluvit o tom, že se jedná o tak nízké dávky prospěšných látek, že veškeré léčení bylinkami a spol. je spíše o placebo efektu, než čemkoli jiném.

A položíte-li stejnou otázku homeopatovi – co si myslí o tabletách a vakcínách, poté, co se dostatečně uklidní z náhlého amoku a znechucení, začne mluvit o tom, že dlouhodobé působení po troškách je mnohem šetrnější, účinnější a přirozenější, než dvě tablety ráno, dvě večer, po dobu jednoho týdne.

A můžeme diskutovat jakkoli chceme – oba mají pravdu. Tyhle diskuze bývají většinou víc o egu a akademické umíněnosti, než pravdě… Mým skromným názorem je ale následující:

Energy drinky, glutamáty, nepřirozené potraviny (ze surovin z celého světa, co by se normálně nemohly ani potkat), chemicky přečišťovaná a hormonů plná voda, barvená masa a zelenina, to vše na nás působí neustále. Člověk v moderní době přijímá koncentrovaně naprosto všechno (i včetně stresu) – a tělo otupí.

(Co je to třeba Zdraví v článku zde.)

Pokud se člověk neživí jako hovado a má tělo relativně zdravé, čisté a neotupělé – ať nesahá na chemii, když není zle. Takovému pomůže sušená tráva, základně zpracovaná rukou odborníka.

Pokud se člověk jako hovado živí, nezbývá mu, než sáhnout po tabletách, protože koncentrovanou dávku potřebuje – polovinu z ní není schopen vstřebat, jak je zanesený a dysfunkční, a polovinu z té zbývající poloviny tělo využije na jiné neduhy, než je současná nemoc. Tobě přirozené léčba nepomůže, protože vlivem nepřirozené stravy vlastně nejsi už ani člověk, ani naživu.

No a pak jsou tu tací, kteří dennodenně do sebe sypou cokoli, co najdou – od céčka po ibalgin. A těm už nepomůže nic.


Historie – od Homeopatie právě k té Medicíně…

  • První písemné zmínky o léčbě bylinami jsou z roku 2 700 př.n.l. A fungovalo to úžasně (protože lidé měli životosprávu na naprosto odlišné úrovni – byli čistí, nezanesení, jak jsme definovali výše) – léčba obyčejnými vývary a výluhy fungovala.
  • Hippokratés v 5. století př.n.l.: „Neléčí lékař, ale příroda.“ V této době už víme o účincích dubové kůry, šalvěje, máty, nebo meduňky. Zpracovávání do čajů se rozvíjí o masti, tinktury, sirupy a tak dále.
    (Tedy cca dva tisíce let trvalo od první písemné zmínky dojít k systematičnosti a prvním koncentrátům.)
  • Roku 55 př.n.l. se objevuje něco, co můžeme definovat jako první skutečně koncentrovaný lék, Opium. Stačí nechat vyschnout mléko nezralých makovic a máte neředěný domácí „Ibalgin dávnověku“.
  • Roku 213 n.l. se zjevuje první „super potravina“ – Kustovnice Čínská. (Dnes k dostání 100g za cca 40 Kč.) V Evropě se jedná o „zázračný lék z Orientu“, v Asii o ekvivalent našeho česneku. Každý tam ví, že je to zdravé, ale nikomu to moc nejede… Tak to vozí bohatým Evropanům…
  • Hortus Angelicus. Kdo ví, co to je? Ti s kvalitním středoškolským vzděláním by měli. Ano – jedná se o první evropskou zahradu, o rozloze jednoho hektaru, přeplněnou pouze samými léčivkami. Založil ji Angelus z Florencie (jmenuje se právě po něm) a to na žádost Karla IV. na místě dnešní hlavní pošty v Jindřišské Ulici, Praha. (Dík, Karle!)
  • Zatímco je v Bagdádu (to ještě Arabové netrpěli islámským primitivismem) v 8. století n.l. vzniká světově první specializovaná lékárna, u nás je vývoj silně brzděn církví. Ovšem – než si uvědomí, kolik v tom leží peněz, a rozjedou to ve velkém na farách a v klášterech. První česká kniha o léčivkách se jmenuje Knieha Lakařská, napsal jí J. Černý a je vážně tlustá…
  • V roce 1541 přichází Paracelsus s myšlenkou, že nemusíme vše dovážet. Můžeme zde nějaké exotické rostliny i pěstovat (meduňka, máta), ale především bychom se měli věnovat lokálním léčivkám, protože na člověka má největší účinek prostředí, ve kterém žije. (A já s ním naprosto souhlasím – #RadsiCesnekNezChia!)
    (Mimochodem podle čínské lidové medicíny jsme beztak složeni jen z molekul toho, co přijalo ve stravě 6 generací před námi. Já budu čistá jihočeská brambora hele. Z čeho budou zítřejší děcka bych nazval… džus…)

Současnost – od poslání k byznysu

Pak už se nám to začíná znatelně kazit, protože renesance přinesla vedle vývoje anatomických znalostí i vývoj znalostí technických. Brzo na to vznikají první pilule, léky tak koncentrované, až se jimi zabíjejí nenápadně panovníci, a tak dále.

Neustále se objevují články, jak farmaceutické firmy lobují a lobují a neznalí konzumenti kupují a kupují a tak dál. Kdyby si měl člověk odsnést z dnešního článku jenom nějaký shrnutí Medvědích mouder, bylo by to asi tohle:

  1. Pomalu, ale jistě.

  2. Zdravému člověku pomůže málo. Nezdravému nic.

  3. Pilule stojí na výrobu hodně peněz – a tak se jich musí hodně prodat – a to chce hodně reklamy a oblbování lidí – a to stojí peníze – a tak se toho musí prodat ještě víc – a to je byznys.

  4. Ptejte se všech, pravda je uprostřed. Nejmíň věřte těm, co mají sto procentní pravdu.

  5. Nejlepší bylinkáři to nedělají ve velkém.