Čokoláda

 Mám takovou předtuchu, že čtenáři tohoto článku budou tak ze 100% ženy. Budu se teda snažit psát slušně a zdrženlivě 😀20 g čokolády

 Tákže čokoláda. Už několikrát jsme se o ní v různých článcích otřeli, je tedy nabíledni (evidentní, jasné, očividné), že bychom se jí měli věnovat i konkrétně. Mnoho z nás jí mlsá, Evropa je obecně největším konzumentem čokolády (i když u nás neroste) už několik staletí, a i když na Dány s jejich 12ti kily na osobu/rok se svými 6,5 kily na osobu/rok nestíháme, furt je šest a půl kila docela randál – to je skoro 18g denně (to je tabulka o velikosti kreditky).

 Nebudeme se zdržovat a rovnou probereme v rychlosti historii – mohli bychom o ní mluvit hodiny, ale nepovažuju to za stěžejní: Původní čokoládové boby byly mezi Oltéky a Aztéky platidlem. Bylo je složité získávat a tak zpočátku kakaový nápoj sloužil jen náboženským a rituálním záležitostem. Až Maye napadlo, že by bylo zajímavé boby začít kombinovat s kořením. – Uvědomme si, že se bavíme o 100% čokoládě – ne o tom obarveným cukru, kterýmu tady říkáme „čokoláda“.Kakaový bob
S příjezdem prvních Španělů se kakao dostává do Evropy. Nejprve nevzbuzuje moc pozornost a prodává se spíš jako léčivo z novýho světa, než jednoho mnicha nenapadne narvat do toho nápoje cukr. Touhle dobou je už čokoládě v lidské historii skoro dva tisíce let a teprve teď se dostáváme k něčemu, co trochu chutná, jako Granko od babičky.

 Obrovskej bům letí skrz celou Evropu. Španělé se snaží svůj recept držet v tajnosti a Evropu rejžovat, ale po pár letech jim to někdo pronese a Evropa se začíná topit v kakaíčku.
– Ovšem až o pár století dál spolu s vynálezem kondenzovaného mléka dostává čokoláda svůj finální tvar – charakteristická tabulka v papíru a alobalu je tedy vlastně stará sotva dvě stě let (ani to ne).

 Shrneme-li tedy vše do časový osy, tak čokoláda je dlouhou dobu platitlo, ještě delší dobu pak skoro nepoživatelnej silně léčivej nápoj, pak chvíli tekutá sladkost pro Evropskou aristokracii a teprva až včera vlastně to, co si pod ní představujeme dneska.

 Zajímavostí je, že s příjezdem Evropanů do Ameriky nikomu nějakou chvíli nedocházelo, co kakao je – totiž že to jsou pro indiány „peníze, co rostou na stromech“. Když si to ale kolonisté uvědomili, založili tolik plantáží, že produkce čokolády stoupla o několik tisíc procent během pár měsíců. (Klasickej přístup Evropanů k ekonomice, což?)

 A teď ta smutná věc – totiž rozbor toho, čemu říkáme v našich podmínkách čokoláda. Z větší části se totiž jedná sotva o kakaové máslo (tuk) smíchaný většinou s palmovým nebo sojovým tukem (tuk), s různými příchutěmi (cukr a tuk) a kousíčky čehokoli uvnitř (cukr).
– Kdo z vás si koupil kdy devadesáti procentní čokoládu a s chutí jí sežral celou tabulku? Nikdo, správně, protože u 90ti %tní čokolády to prostě nejde 😀 Chuť je intenzivní a dlouho zůstává na jazyku a patře (asi stejně jako u kvalitní kávy) – jenom totálního šitu se člověk může napráskat na několik čtverečků až celou tabulku.

 Navíc když mi někdo (zase) začne argumentovat tím, že čokoláda zvedá náladu, pomáhá díky flavonoidům ke zdraví a podobně, odpovím mu ano – ale to, co držíš není čokoláda.typy

Totiž:
Neslazená čokoláda, též čokoládový nápoj (čokoláda na vaření) je čokoláda. Mleté pražené zrna bez přísad. Neleskne se (neprošla temperováním) a zanechává dlouhou a intenzivní příchuť.

Tmavá čokoláda už je podle Evropských norem sotva 35% skutečný čokolády (podle amerických 15%). Vzdělanější spotřebitel si už asi představí, co tvoří ten zbytek.

Mléčná čokoláda je už na 25% a bavíme se už víc o kakaovým másle, než kakau jako takovým.

Bílá čokoláda už z kaka obsahuje jen a pouze ono máslo.

přínosA co je největší (dámy tedy prominou) židovina – velikonoční a vánoční postavičky jsou z 90% tvořeny čokoládovou náhražkou, nikoli čokoládou. Tyto náhražky jsou sice uvedené v etiketě – ale kdo to u „čokolády“ čte, že? A pak tuhle hyperaktivitu podporující, koncentraci snižující, kakao neobsahující dobrotu dáme dětem :). Bacha na to. 100g čokolády nemůže stát 6 korun…

 Takže co nám vlastně přinese skutečná čokoláda, když už jsme si definovali, co čokoláda není? Zdraví, štíhlost, čisté krevní řečiště, aktivní sexuální život, detoxikaci, odbourání stresu a zahnání chuti na sladké na víc jak deset vteřin. (Jaká změna oproti šitu na pultech za dvacku, co?)chemie

 Nejsme-li si jistí, jestli je čokoláda kvalitní a etiketa je svahilským nářečím v arabském dialektu psaná tradičním čínským písmem, pocucám jí (to je jak u lidí). Když mi čokoláda přinese uspokojení na malej kousek a ta chuť je intenzivně kakaová – nikoli sladká, můžu si být jistý, že to je čokoláda. Pokud je ta věc sladká a netvoří něco jako hlen ale spíš se rychle rozpouští do ztracena, je to šit. (Cukry trávíme pomocí enzymů už v ústech, kdežto kakao není úplně tak snadný slinami rozložit. Je to vidět na těch molekulových vazbách a jejich složitosti.)

 Pokud to nechceme riskovat (a tloustnout), pořídíme si dostatek psů a nakrmíme je touto čokoládou. Pokud pes přežije, nebyla to skutečná čokoláda. Pokud zmírá dlouhou bolestivou smrtí – ANO! ZDE JE VÁŠ PAMLSEK! – Totiž psi neumí trávit základní alkaloidy v čokoládě (theofylin a kofein) a jejich deriváty (theobromin) – nemají k tomu potřebné trávicí enzymy. V malém množství budou hyperaktivní, ve větším to ale silně zasáhne mozek a srdce.

Mimochodem bublinkovou čokoládu známe už od roku 1 935 a Američani vyvinuli speciální čokoládu co netaje ani na poušti při 65ti stupních Celsia (aby vojáci měli dobrou tuhou náladu).

Tady máte proces, během kterého se vytváří něco jako Čokoláda, tradičním evropským stylem (čim víc chemie, tim líp).

postup

A závěrem preferované oblasti kvalitní čokolády.
oblasti