Olympiáda! Olympijské hry. Hromadná mezinárodní soutěž v mnoha sportech a sportovních odvětvích, konající se jednou za čtyři roky. Zajímal se někdo z vás o víc, jak výsledky tohohle snad nejstaršího a stále trvajícího lidského obyčeje, který spojuje antický Řecko s post-moderní dobou, a všechny země světa – ať už spolu-válčící, nebo v míru? Nevim o žádný jiný akci, kvůli který by se celý lidstvo skrze celou historii dokázalo tak sebezapřít, a prostě si něco užít. V tomto případě sport. Pojďme se trochu vzdělat.

 

 

 

Zajímavost č. 1

Výraz „Olympiáda“ se často používá k označení Olympijských her. Ve skutečnosti ale pravej význam Olympiády znamená období mezi Olympijskými hrami – ty čtyři roky přípravnýho ticha. Takže až příště budete mluvit s nějakým atletem, schválně si ho vyzkoušejte – pokud bude vnímat obě slova synonymně, je to ve svým oboru neznaboh! 😀

 

Zajímavost č. 2

Kdo vlastně založil úplně první Olympijské hry? Nikdo pořádně neví. Já osobně se přikláním k té pověsti s Heráklém (Herkulem). Podle pověsti měl Heráklés poradit svým Argonautům, aby po poražení Augeia (to bylo to království s chlévy) našli klidné krásné místo – a položili základní kámen Olympie. Místa, kde by mohli nadále trénovat a být spokojení. Chlapci poslechli a upřímně řečeno dost se mi líbí ta myšlenka, že největší silák všech legend se svými příšernými silovými a vytrvalostními výkony, inspiroval svoje věrné, aby se alespoň snažili být jako on. A když se podíváme na to, kolik dnešních sportovců hry provozuje, ať už jsou tlustí, tencí, těžcí, lehcí, rychlí, silní, odolní nebo pružní – to vše byl Heráklés v jedné osobě. Paráda. 🙂

 

Zajímavost č. 3

Od roku 776 před naším letopočtem, kdy se konaly úplně první Olympijské hry, se jmenovitě zaznamenávají všichni vítězové jednotlivých disciplín. Protože se první hry konaly pouze v jedné disciplíně (běhu na 600 stop = 175-200m), mají první hry vlastně jediného vítěze: Koroiba z Élidy. Koroibos, vyobrazován mnohdy s legendární pochodní, prví vítěz Olympijských her, symbol a něco jako patron všech Olympijských běžců – byl kuchař.

 

Zajímavost č. 4

Ekecheiria – těžko vyslovitelnej výraz, znamenající těžko představitelnou situaci. Během her se neválčí. I když se tento zákon nedochoval v písemné podobě (ale jsou zmínky, že byl skutečně sepsán), dává svobodu pohybu všem atletům na hry a zpátky domů, po celém světě, přes území všech zúčastněných zemí, ať už spolu válčí, nebo ne. A to je něco úžasnýho. I když má málo atletů ve skutečnosti dostatek odvahy cestovat nepřátelskou zemí kvůli účasti na hrách, je tam ta možnost. (Dneska je to o tom, doletět s týmem letadlem až tam a pak zas zpátky. Ale kdysi to bylo o dnech a týdnech cesty pěšky, jedení v hostincích a spaní pod širákem – mezi lidma, co se netvářej přátelsky. I tak to kluci dávali…) Klobouk dolů – alespoň chvíli znamená sport víc jak malichernost politiky.

 

Zajímavost č. 5

Ženy neměly povoleno účastnit se, nebo být i diváky Olympijských her. Jaká nespravedlnost a sexismus, že jo? Voni totiž všichni mužští atleti závodili nazí. Chápu, dámy, že dívat se na genitál v běhu, genitál v hodu, genitál při zápasu, nebo genitál při skoku, desítek svalnatých atletů na jednom místě v jeden čas, by zajistilo z vaší strany hojnou účast, ale kluci se prostě kdysi asi styděli. To ale neznamená, že jste na tom byly bídně. Héraia jsou totiž ženskou variantou (o které se moc nemluví a v češtině už vůbec ne :D), na počest bohyně Héry (jednou z patronek Olympijských her, manželkou Dia, bohyní zrození a manželství), kterou založilo původně šest atletek z Élidy (stejný město, jako u Koroiba).  Héraia se konají 14 dní po Olympijských hrách (tedy asi září), a vítězky dostávají olivový věnec, část zvířete (obětinu Héře) a zvěčnění, stejně jako je tomu u mužských vítězů. Ženská snaha vyrovnat se mužům je odvěká 😀 (Překládáno z francouzštiny – snad dobře 🙂 )

 

Zajímavost č. 6

Olympijské hry od začátku hejtí křesťané, jako „pohanské rituály“ (oni křesťani sport obecně vnímali jako pohanský). Když se kříž pomalu prodírá až do vyšších politických míst, dochází roku 394 našeho letopočtu k jejich zákazu. Cca o třicet let později dochází k rozkazu zbourat bájnou Olympii (tu, kterou zakládali Argonauté, věrní Hérakla, tou dobou před víc jak tisíci lety 🙁 ) a dílo zkázy se dokoná silným zemětřesením o dalších dvě stě let na to. Fak…

 

Zajímavost č. 7

V patnáctém století (těžká křesťanská doba) vyhlašuje profesor Pietro Paolo Vergerio (můj osobní hrdina) Právo muže na cvičení těla. Vittorino Ramboldini de Feltra následně zakládá první tělocvičnou školu. Roku 1491 vydává Virgilius Polydorus knihu „O posvátných hárch starých Řeků“.  První skutečné novodobé olympijské hry byly ale už v roce 1604 (dějepisáři, třeste se!) – může za ně Robert Dower, podporován králem Jakubem I., a pojmenoval je Anglické Olympijské hry. Každoročne za letního slunovratu, se mělo běhat, házet kladivem, hrát míčové hry, šermovat holemi a zápasit. Šlechtici, obyčejní lidé – to je jedno. Dokonce i ženy měly v jistých disciplínách svoje možnosti. Hry se dočkaly 40ti let a skončily se smrtí svého zakladatele.

 

Zajímavost č. 8

Následovalo hodně kopírování. Němci měli svoje hry už ve vícero městech (taky je pojmenovali „Olympijské“). Řekové uspořádali třicet let před novodobýma hrama svoje vlastní Novořecké Olympijské hry. Teprve pak teprve Pierre de Cubertin konečně rozjíždí Novodobé Olympijské hry se vším všudy. A pak to známe všichni, že jo. 25. listopad, 1892. První ročník 1896. Rozšíření Ekecheirie i na rasovou, náboženskou, pohlavní a všelijakou politickou snášenlivost. To už si můžete počíst kdekoli. 🙂

 

Zajímavost č. 9 

Prvních Olympijských her se účastnilo kolem padesáti lidí z bezprostředního okolí Olympie. Prvních novodobých her to už bylo 245 lidí z 13ti zemí světa. V Riu už to bylo 11 303 sportovců z 207mi zemí. Olympijské hry budou za cca 200 let už 3 000 letou lidskou tradicí. Kdo by to kdy z těch prvních závodníků čekal, že jo. No to je masakr.

 

Zajímavost č. 10

Hry v roce 1936 byly pořádány v nacistickém Německu. Výstupem je první olympijský celovečerní film (Přehlídka národů a pokračování Oslava krásy – viděl jsem, doporučuju). Hry v roce 40 a 44 se pokaždé pak zrušily, vůli druhý světový válce. Tolik k tomu, jak jsme ochotní se trochu povznést nad jistý malichernosti, což? Nicméně od roku 1896 to jsou jediné dvě zaznamenané zrušené hry a je dost dobře možné, že vyjma křesťanského období, jsou to jediné zrušené hry v historii Olympijských her evr.

 

A je tu jeden vzkaz pro ty, co si myslí, že označení Afriky černým kruhem a Asie žlutým kruhem je rasistický: Tak jak to, že je Amerika rudá, když indiánů je tam tak málo a Evropa modrá, když současnou šlechtu představuje tak maximálně TOP09? 😀 (Fákt – neřešte politiku, když jde o sport 😉 )